|
|
Dělba státní moci na příkladu České republiky a Francouzské republiky se zaměřením na postavení hlavy státu
Chmelíková, Martina ; Stracený, Josef (vedoucí práce) ; Kubišová, Zuzana (oponent)
1 Abstrakt: Dělba státní moci na příkladu České republiky a Francouzské republiky se zaměřením na postavení hlavy státu Klíčová slova: dělba moci, ústavní zákony, moc zákonodárná, moc výkonná, moc soudní, hlava státu, prezidentský systém, parlamentní systém Abstrakt: Tato práce se zabývá popisem historického vývoje dělby státní moci a její aktuální nastavení v České republice a ve Francouzské republice a především postavením hlav jednotlivých států. Cílem je charakterizovat shodné a odlišné body v postavení a pravomocích prezidentů obou republik. Práce je rozdělena do tří kapitol a ty jsou dále členěny na dílčí podkapitoly. V první kapitole je vysvětlen vývoj dělby státní moci od prvních teoretických myšlenek až po praktické začlenění do politického systému. Kapitola druhá charakterizuje rozdělení státní moci v České republice a Francii, popisu každé moci je věnována samostatná podkapitola. Třetí kapitola se věnuje postavení, mandátu, volbě a pravomocím hlavy státu v obou zemích. Následně jsou zjištěné informace shrnuty v podkapitole, která se zaměřuje na shodné a odlišné body prezidentských funkcí.
|
|
|
Role prezidenta a otázka důvěry v procesu formování vlády v České republice
Rysová, Kristýna ; Švec, Kamil (vedoucí práce) ; Mlejnek, Josef (oponent)
Tato diplomová práce se v obecné rovině soustředí na roli prezidenta v rámci formování první vlády Andreje Babiše po volbách v roce 2017. Jelikož ale tato vláda několik měsíců vládla bez důvěry Poslanecké sněmovny, klíčovou součástí práce je především téma institutu vyslovení důvěry. V kontextu povolebního uspořádání práce zkoumá konkrétní kroky, kterými prezident do ustavujícího procesu vstupoval s cílem zjistit, zda jsou projevy vlivu prezidenta v souladu se základními předpoklady fungování výkonné moci. Otázka vyslovení důvěry vládě je v práci posuzována s ohledem na to, zda je pro vládu nutné se o důvěru Poslanecké sněmovny opírat, a to jednak v linii vtahů mezi výkonnou a zákonodárnou mocí, ale také s přihlédnutím k samotnému vládnímu výkonu. Důraz je proto kladen na komplexní problematizaci institutu vyslovení důvěry a tato problematika je posléze analyzována především v rovině odpovědnosti vlády Poslanecké sněmovně. Dále práce konfrontuje první kabinet Andreje Babiše se základními předpoklady efektivní a akceschopné vlády a snaží se doložit, jestli jejím jmenováním došlo ke vzniku kabinetu s potenciálem efektivně vládnout a zda je tento atribut podmiňován důvěrou Poslanecké sněmovny.
|
|
|
Dělba státní moci na příkladu České republiky a Francouzské republiky se zaměřením na postavení hlavy státu
Chmelíková, Martina ; Stracený, Josef (vedoucí práce) ; Kubišová, Zuzana (oponent)
1 Abstrakt: Dělba státní moci na příkladu České republiky a Francouzské republiky se zaměřením na postavení hlavy státu Klíčová slova: dělba moci, ústavní zákony, moc zákonodárná, moc výkonná, moc soudní, hlava státu, prezidentský systém, parlamentní systém Abstrakt: Tato práce se zabývá popisem historického vývoje dělby státní moci a její aktuální nastavení v České republice a ve Francouzské republice a především postavením hlav jednotlivých států. Cílem je charakterizovat shodné a odlišné body v postavení a pravomocích prezidentů obou republik. Práce je rozdělena do tří kapitol a ty jsou dále členěny na dílčí podkapitoly. V první kapitole je vysvětlen vývoj dělby státní moci od prvních teoretických myšlenek až po praktické začlenění do politického systému. Kapitola druhá charakterizuje rozdělení státní moci v České republice a Francii, popisu každé moci je věnována samostatná podkapitola. Třetí kapitola se věnuje postavení, mandátu, volbě a pravomocím hlavy státu v obou zemích. Následně jsou zjištěné informace shrnuty v podkapitole, která se zaměřuje na shodné a odlišné body prezidentských funkcí.
|
|
|
Parlamentní systémy
Brablecová, Martina ; Kysela, Jan (vedoucí práce) ; Pithart, Petr (oponent)
Tématem mé diplomové práce jsou parlamentní systémy. Proto toto téma jsem se rozhodla zejména z toho důvodu, že Česká republika se řadí mezi státy s parlamentní formou vlády, podobně jako většina států Evropy. Práce se člení do sedmi kapitol, které jsou následně rozděleny na jednotlivé podkapitoly, případně i další části. V úvodu své práce jsem se zaměřila na obecný pojem politických systémů. Účelem této kapitoly je zejména uvést čtenáře do tématu a seznámit ho se základními typy demokratických politických systémů, mezi něž se řadí zejména parlamentní, prezidentské a poloprezidentské systémy. Druhá kapitola se již zaměřuje na parlamentní systémy a na jejich základní vymezení. Tato kapitola obsahuje teoretické základy pro celou práci a seznamuje čtenáře především se základními principy, na základě nichž tyto systémy fungují. Mezi tyto principy lze zařadit především princip dělby moci, který však není chápán příliš přísně, svrchovanost parlamentu a specifické vztahy mezi exekutivou a legislativou. V kapitole třetí jsem se zabývala vzájemnými vztahy mezi nejvyššími ústavními orgány, stejně jako jejich postavením v ústavním systému. Tato problematika je velice důležitá, jelikož právě vztahy mezi těmito orgány jsou zásadní pro určení formy vlády. Tuto kapitolu dále dělím do podkapitol zabývajících se...
|
host ::
RSS.